Implementací směrnice CSRD se na našich stránkách zabýváme často. Pojďme se ale nyní podívat trochu více na praxi jejího uplatňování, konkrétně na klíčový koncept tzv. „dvojí významnosti“ (neboli „dvojí materiality).
Koncept dvojí významnosti uznává, že dopady každé firmy na udržitelnost se netýkají pouze organizace samotné, ale také široké společnosti a životního prostředí, ve kterém působí. Jinými slovy, v rámci dvojí významnosti mohou dopady na životní prostředí a společnost ovlivnit také její vlastní finanční výkonnost. Tradiční materialita – označovaná také jako jednoduchá materialita – přitom nahlíží na environmentální, sociální a správní otázky (ESG) výhradně z hlediska jejich vlivu na finanční výkonnost a postavení samotné organizace.
Z finančního hlediska je tedy otázka udržitelnosti významná, pokud je pravděpodobné, že vyvolá značné finanční dopady na podnik. To znamená, že vytváří nebo může pravděpodobně vytvořit významná rizika nebo příležitosti, které ovlivňují (nebo pravděpodobně mohou ovlivnit) budoucí peněžní toky a tím i hodnotu podniku v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu.
Z hlediska materiality dopadů je na druhé straně udržitelnost relevantní, když je spojena se skutečnými nebo potenciálně významnými dopady společnosti na lidi nebo životní prostředí v krátkodobém, střednědobém nebo dlouhodobém horizontu napříč hodnotovým řetězcem. Významné dopady jsou odvozeny z hodnocení jejich závažnosti, bez ohledu na to, jak je společnosti kontrolují. To zahrnuje dopady přímo způsobené společností ve vlastních operacích, produktech nebo službách, a dopady, které jsou jinak přímo spojeny s hodnotovým řetězcem společnosti, nikoliv pouze smluvními vztahy.
Podle směrnice CSRD tedy budou firmy povinny zveřejňovat informace o sociálních a environmentálních otázkách, které jsou pro jejich podnikání podstatné a které mají dopad na širší společnost a životní prostředí. To zahrnuje zprávy o dopadech, rizicích a příležitostech souvisejících se změnou klimatu, otázkami životního prostředí, sociálními záležitostmi a záležitostmi týkajícími se zaměstnanců, dodržováním lidských práv a otázkami boje proti korupci a úplatkářství.
EU zavedla řadu 12 standardů (ESRS) pro podávání zpráv o udržitelnosti, včetně průřezových a tematických standardů. Průřezové standardy se zabývají obecnými ustanoveními o podávání zpráv o ESG, jako je strategie a obchodní model nebo třeba hodnotový řetězec. Kromě toho, se připravují sektorově standardy se budou týkat environmentálních, sociálních a správních oblastí ESG, jako je zveřejňování informací o změně klimatu, spotřebě energie a emisích. Odvětvové standardy pak logicky budou nabízet pokyny pro společnosti podle odvětví, ve kterém působí. Komise je připraví prostřednictvím tzv. delegovaných aktů. Tady ovšem přichází jedno velké ALE – i přes současnou dostupnost informací o udržitelnosti je zřejmé, že ESRS standardy jsou často nedostatečné. Firmy často opomíjejí informace, které jsou pro investory a další stakeholdery klíčové.
Zaměřte se na to, co je nejdůležitější
Podle konceptu dvojí významnosti může být záležitost udržitelnosti významná z hlediska dopadu a/nebo z hlediska rizik a příležitostí. Ačkoli směrnice CSRD v tomto ohledu poskytuje určité pokyny, organizace si nakonec musí sama určit, zda je téma podstatné, či nikoli, a svá rozhodnutí musí zdůvodnit.
Posouzení toho, která témata jsou nejvýznamnější (nebo podstatná), a proto musí být zahrnuta do jejího výkaznictví o udržitelnosti, je nezbytným počátečním krokem k dosažení souladu s požadavky směrnice CSRD. Výsledky takového posouzení určují, které standardy vykazování, zveřejňované informace a datové body by měly být zahrnuty do zprávy organizace o udržitelnosti a které mohou být oprávněně vynechány.
Podstatná témata jsou také základem (udržitelné) strategie. Výsledná zpráva a z ní vyplývající strategie, založené na podstatných tématech, vytvářejí v první řadě větší transparentnost, a to i napři pro vedení firmy. Tím přispívají mimo jiné k lepšímu rozhodování a zajišťují, že čas a zdroje jsou zaměřeny na ta témata, která jsou pro organizaci, další zainteresované strany i celou společnost nejdůležitější.
Potřebujeme tedy co nejkvalitnější podklady o dopadech a příležitostech, které přináší oněch 12 témat definovaných v rámci ESRS. Lze to udělat pomocí rozhovorů, dotazníků, workshopů se stakeholdery nebo třeba jednoduše přes naši platformu Green0meter Studio, která pomáhá firmám automatizovaně sbírat informace pomocí API, dotazníků, analýzy faktur a veřejných dat. A také automaticky doporučí, co by daná společnost měla udělat, aby snížila svou uhlíkovou stopu, ušetřila na výrobě nebo zvýšila retenci a spokojenost svých zaměstnanců. Z obávaného strašáka tak pro sebe nakonec udělá konkurenční výhodu.
Posouzení dvojí významnosti zahrnuje následující složky:
Analýza hodnotového řetězce. Vede k identifikaci nejpodstatnějších externích a interních zainteresovaných stran, se kterými se naplánují rozhovory.
Výběr stakeholderů. Jde o výběr hlavních zúčastněných stran neboli stakeholderů pro rozhovory o významných dopadech, příležitostech a rizicích (IRO). Snažíme se o identifikaci zainteresovaných stran, které organizace ovlivňuje, a ty, které naopak mohou ovlivnit ji. Pomocí mapování zainteresovaných můžete určit, které skupiny zapojit do hodnocení významnosti.
Výběr témat a rozhovory se zúčastněnými stranami. Než se pustíme do vyhodnocení dvojí materiality, je potřeba sesbírat materiály od hlavních stakeholderů. Rozhovory s kvalitativními i kvantitativními odpověďmi mohou probíhat jak osobně, tak online. Pomohou vám identifikovat významná podtémata.
Hodnocení témat. Zde následuje výpočet kvantitativních průměrů a vyhodnocení kvalitativních informací na vnitřní i vnější vlivy na životní prostředí a validace s externími zdroji.
Dopad na lidi a životní prostředí (pohled zevnitř ven). Jde o posouzení vlivu firmy na společnost a životní prostředí, například případné poškození přírody.
Rizika a příležitosti (pohled zvenčí dovnitř). Pohled zvenčí dovnitř hodnotí, jak vývoj a události, související s udržitelností, vytvářejí pro organizaci rizika a příležitosti, například riziko poškození pověsti nebo zavedení nových udržitelných výrobků.
Oblasti ESRS s dopadem. Musí dojít k identifikace nejpodstatnějších ESRS datových oblastí, na které je třeba se zaměřit ve strategii a v rámci výkaznictví ESRS dle CSRD.
Dynamická významnost. Koncept „dynamické významnosti“ bere v úvahu, že důležitost konkrétního problému se může v průběhu času měnit na základě společenských očekávání nebo regulačních změn.
Vizualizace výsledku. Jdeme do finále! Tady se jedná spíše o praktickou radu: k nalezení nejdůležitějších faktorů z hlediska směrnice CSRD můžete použít nejrůznější grafy či podrobné tabulky.
Potřebujete pomoct se zpracováním analýzy dvojí materiality?
Comments