První CSRD reporty jsou zde
- karelkotoun7
- 13. 4.
- Minut čtení: 2
První reporty dle metodologie CSRD od Green0meter klientů jsou venku, jak vypadají a proč se liší?
Na první pohled by se mohlo zdát, že čím více stran firma ve své výroční zprávě publikuje, tím hlouběji a kvalitněji se věnuje daným tématům. Přesto analýza vycházející z nových požadavků Corporate Sustainability Reporting Directive (CSRD) naznačuje, že počet stran není nutně úměrný užitečnosti sdělení. Zatímco ve finančním sektoru se průměrný rozsah výroční zprávy pohybuje kolem 499 stran, ve výrobních firmách je to pouze 230 a v potravinářském odvětví dokonce jen 218. Přesto se najdou oblasti, v nichž méně stránek může přinést srovnatelně bohaté (nebo dokonce bohatší) informace.

Někteří zástupci finančního sektoru vysvětlují obsáhlost dokumentů požadavky regulátorů – od složitého vykazování kapitálové přiměřenosti, přes detailní analýzu úvěrových a tržních rizik, až po povinnosti ohledně ochrany spotřebitele. Jenže při bližším pohledu na oblast udržitelnosti a ESG (Environment, Social, Governance) vychází najevo, že finanční instituce v průměru pokrývají pouze pět klíčových témat, tzv. DMA (Disclosure on Management Approach). Výrobní podniky a potravinářské firmy zvládnou v průměru osm témat. Přestože je jejich dokumentace v porovnání se „superdlouhými“ finančními reporty podstatně kratší, obsahují často hutnější a konkrétnější data týkající se přímých environmentálních dopadů, sociálních rizik či správy dodavatelských řetězců.

Zajímavým doplňujícím měřítkem jsou také údaje o souladu s EU Taxonomií. Ta pomáhá identifikovat, nakolik jsou určité ekonomické aktivity opravdu udržitelné. V průměru se u finančních institucí jedná o pouhé 1 % příjmů (Revenue) a přibližně stejný podíl u investic (CAPEX). Výrobní podniky deklarují 3 % tzv. „zelených“ příjmů, 16 % provozních nákladů (OPEX) a 10 % investic v souladu s taxonomií. Potravinářství se sice dostává na 0 % ve výnosech, nicméně vykazuje 1 % v provozních nákladech a až 22 % v investicích. Tato čísla naznačují, že zatímco finanční instituce se teprve učí podrobně vykazovat udržitelné projekty, některé potravinářské firmy už investují významné prostředky do cirkulárních technologií či ekologických provozů.

Hlavní poselství je tedy zřejmé: délka výroční zprávy je často na úkor srozumitelnosti, nikoli důkazem hlubšího pokrytí dané problematiky. Méně obsáhlé materiály mohou nabízet konkrétnější a lépe srovnatelné informace. Firmy napříč sektory – od financí, přes výrobu, až po potravinářství – se budou muset přizpůsobit novému pojetí transparentnosti. Právě efektivní integrace udržitelných témat a důraz na kvalitu sdělení jim však může pomoci budovat důvěru a konkurenceschopnost v prostředí, kde se odpovědná strategie stává klíčovým odlišovacím faktorem.
Ať už bude finální podoba reportů připomínat spíše útlou brožuru, nebo román na pokračování, úspěch v éře CSRD tkví v tom, zda dokáže jasně ukázat, kde firma reálně zlepšuje environmentální a sociální dopady svého podnikání – a zda je to možné nezávisle ověřit. Není tedy důležité, zda tisknout pět set či dvě stě stran. Rozhodující je, jak kvalitně a srozumitelně informace vypovídají o firemních aktivitách a jaké konkrétní závazky daná společnost přijímá vůči planetě i svým stakeholderům. Půjde-li vše podle očekávání unijních regulačních autorit, pozornost se bude v blízké budoucnosti ještě více soustředit na to, jak data interpretovat, jak je posuzovat a zda lze usuzovat na skutečné pokroky v oblastech, které sahají od dekarbonizace průmyslu po udržitelné financování inovativních projektů.
Comments